Aktivní-vs.-Pasivní-investování

Aktivní vs. Pasivní investování

Narazil jsem na moc zajímavý článek o tom, jak některé fondy klamou své klienty, když říkají, že se o Vaše portfolio aktivně starají. Ve skutečnosti kopírují něco, co už bylo dávno vymyšleno a vy si to můžete koupit za poloviční cenu a neživit banky a další.

Za sebe doplním, že kopírují, kasírují, ale klientům doručují poloviční výnos.

Když se podíváte na moji akciovou strategii, tak zjistíte, že vydělává víc než většina běžně dostupných možností.

Odkaz na článek ZDE.

V tomto článku si vysvětlím, co to znamená aktivní a pasivní správa, jaké jsou hlavní rozdíly, výhody a proč byste měli chtít pasivní správu, pokud chcete dlouhodobě vydělávat.

Aktivní správa znamená, že v daném fondu je tzv. portfolio manažer. To je člověk, který vybírá akcie, které fond nakoupí. On dělá aktivní rozhodnutí, jestli ve fondu budou akcie Applu, Microsoftu, Tesly nebo nebudou a v jakém poměru. Samozřejmě se snaží vybrat ty, co vydělají nejvíc. Bohužel historická data ukazují, že se to drtivé většině (až 95 % fondů) dlouhodobě nedaří. To znamená, že ve finále vsadili na špatné koně.

Tato správa kromě toho, že není dlouhodobě výnosnější, tak je také dražší, protože musíte platit portfolio manažera, analytický tým a další zaměstnance. Celkové náklady se u akciového fondu pohybují mezi 2-3 % ročně. Slovy klasika bych to nazval, že je to sice dál, ale za to horší cesta.

Pasivní správa je přesný opak. Nikdo nedělá aktivní rozhodnutí, ale dopředu je daná strategie a podle ní se investuje. Nejčastěji je to kopírování indexu. Index může mít podobu například 500 největších firem v USA (S&P500), největších 100 technologických firem, největší firmy v Evropě a tak dále. Celou tuto strategii může hlídat robot (algoritmus) a obvykle stojí mezi 0,2 % – 0,4 % ročně. Další výhoda kromě nízké ceny a historicky zajímavých výdělků je ta, že přece jenom se firmy mohou obměňovat v daném indexu, protože 500 největších firem dnes, nebudou ty úplně samé firmy za 20, 30 nebo 50 let. Možná ano, ale i tak nemusíte hlídat všech 500 firem, systém to udělá za vás.

Největší zastánce pasivní strategie je Warren Buffet, je to jeden z nejúspěšnějších investorů všech dob. A byl to právě Buffet, který uzavřel legendární sázku s aktivně řízeným fondem. Psal se rok 2008, kdy Buffet vyzval všechny hedgeové fondy k sázce o 1 milion dolarů. Buffet tvrdil, že pasivní správa (konkrétně index S&P500) překoná tu jejich aktivní v následujících 10 letech. Jeden fond se opravdu přihlásil. A výsledek? Po 10 letech by vám pasivní strategie vydělala 854 tisíc dolarů (zisk) a aktivní strategie „jen“ 220 tisíc dolarů (zisk). Buffet tak drtivě vyhrál, přitom načasování celé sázky bylo pro aktivně řízený fond dalece lepší, protože to bylo těsně před finanční krizí 2008, kdy právě manažeři fondu měli jedinečnou příležitost ukázat, co umí.

Shrnutí v bodech:

  • Aktivní správa investičních fondů má zpravidla vysoké poplatky, protože z nich platíte manažery, banky a jiné obrovské společnosti
  • Pasivní správa investičních fondů je levnější a dle historických dat také víc vydělává, jednak kvůli poplatkům a za druhé kvůli chybám všech manažerů
  • Rozdíly v ziscích mohou být drastické, při investici v řádu tisíců to jsou i miliony, podle toho, jak dlouho budete investovat – viz srovnání běžných investičních strategií s mojí strategií

Při investici 1 mil Kč před 10 ti lety je aktuální hodnota:

Moje akciová strategie 3 138 590 Kč
MSCI World (ETF)
2 712 770 Kč
Conseq active invest dynamický
1 454 823 Kč
ČSOB akciový
1 901 960 Kč
Akciový mix FF (ČS)
1 483 093 Kč

Líbí se vám můj článek? Prosím, neváhejte ho sdílet.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru